Červí hnízdo I.

Matně osvětlené ledové krystalky, sotva viditelné, ležící roztroušené na zemi, se začaly pohybovat v důsledku pohybů pod zemí. Pohybující se půda odhalila podlouhlého, mnohonohého hmyzího tvora, připomínajícího bezbarvého ostnitého červa - nepojmenovaný druh, reprezentovaný pouhým genomickým záznamem v katalogu. Tvor se probudil z letargického sběru energie v podzemí, když ho vyburcovaly teplé poryvy větru. Vítr vycházel ze všudypřítomného karmínového obzoru, občas zastřeného mraky.

Tvor začal zhluboka dýchat čerstvý vzduch z atmosféry, atmosféry s nízkým obsahem kyslíku. Čerstvý vzduch naplnil jeho tělo mnoha nosy, rozmístěnými po celém těle. Zatímco právě stál, začaly se mu na zádech objevovat dva, v porovnání s jeho tělem poměrně malé, páry křídel.

Na obloze vyčnívala o něco jasnější červená tečka - červený trpaslík, dvojče domovské hvězdy planety a součást tohoto dvojhvězdného systému. Ačkoli byl momentálně osamocený, občas ho na obloze doprovázely planety putující ve vnějších částech soustavy. Tvor viděl tuto hvězdu jasněji, protože je jeho zrak posunutý dále do infračerveného spektra, kde červení trpaslíci vyzařují většinu své elektromagnetické energie. Tento typ vidění je zde užitečnější, pomáhá při hledání potravy a úkrytů, typicky míst vyzařujících teplo z podzemí, kde v chladnějších oblastech planety, kousek od terminátoru, sídlí většina živočichů.

Samci se instinktivně pohybují dále od terminátoru, směrem k chladnějším částem planety, aby si zde našli partnerku. Samice, větší a odolnější, žijí v nejchladnějších obyvatelných oblastech, tak, aby odrazovaly predátory, a přinutily samce k celoživotnímu výkonu, který takto vede k přirozenému výběru nejsilnějších jedinců. V rozlehlé zmrzlé pustině se navzájem poznávají za pomoci infračerveného blikání, částečně viditelného i ve viditelném světle. Samec je nakonec zkonzumován - ale stejný osud čeká i samice. Ty se vracejí zpět blíže k terminátoru, kde nakonec slouží jako potrava pro své potomky. V nejlepších případech se na sklonku svého života obětují dravci nebo mrchožroutovi a přenesou svá mláďata jako parazity na nového hostitele.

Cesta tohoto konkrétního samce byla však náhle ukončena. Noha dálkově ovládaného avatara ho rozdrtila a vyřadila z genofondu planety. Avatar ale pokračoval ve své rychlé cestě vydávajíc se hlouběji do temnoty odvrácené strany planety.