Fyzická aktivita
Celkové množství fyzické aktivity, ne pouze původně doporučované alespoň desetiminutové intervaly, může být důležitější pro snížení rizika úmrtí u starších mužů. Aktuální pokyny doporučují alespoň 150 minut týdně mírné až intenzivní fyzické aktivity v alespoň 10ti minutových intervalech.
Každých dalších 30 minut lehké fyzické aktivity denně (jako například lehké zahradničení či venčení psa) je svázáno se 17ti procentním snížením pravděpodobnosti úmrtí.
Každých dalších 30 minut mírné až energické fyzické aktivity denně navíc je zase spojených s až 33 procentním snížením (Just a few minutes of light intensity exercise linked to lower death risk in older men).
Aerobní cvičení (zahrnují prudké chůze, jogging, plavání, cyklistiku a další aktivity, které zrychlující srdeční frekvenci a posilují srdce a plíce) zpomaluje kognitivní pokles Alzheimerovy nemoci (Aerobic exercise slows cognitive decline in Alzheimer's disease).
Chůze po dobu nejméně 40 minut dva až třikrát týdně normálním až rychlým tempem je u žen po menopauze spojeno s téměř 25 procentním poklesem rizika srdečního selhání (egular walking may protect against heart failure post menopause).
Postava
Ženy s objemnějšími pasy a boky mohou mít zvýšené riziko srdečního záchvatu. Jsou těmito vlastnostmi ovlivněny mnohem negativněji než muži. Poměrově více tuku v okolí břicha se jeví jako nebezpečnější než tuk, který je uložen kolem boků (Higher waist and hip measures may add up to greater risk for heart attack among women).
Celkové množství fyzické aktivity, ne pouze původně doporučované alespoň desetiminutové intervaly, může být důležitější pro snížení rizika úmrtí u starších mužů. Aktuální pokyny doporučují alespoň 150 minut týdně mírné až intenzivní fyzické aktivity v alespoň 10ti minutových intervalech.
Každých dalších 30 minut lehké fyzické aktivity denně (jako například lehké zahradničení či venčení psa) je svázáno se 17ti procentním snížením pravděpodobnosti úmrtí.
Každých dalších 30 minut mírné až energické fyzické aktivity denně navíc je zase spojených s až 33 procentním snížením (Just a few minutes of light intensity exercise linked to lower death risk in older men).
Aerobní cvičení (zahrnují prudké chůze, jogging, plavání, cyklistiku a další aktivity, které zrychlující srdeční frekvenci a posilují srdce a plíce) zpomaluje kognitivní pokles Alzheimerovy nemoci (Aerobic exercise slows cognitive decline in Alzheimer's disease).
Chůze po dobu nejméně 40 minut dva až třikrát týdně normálním až rychlým tempem je u žen po menopauze spojeno s téměř 25 procentním poklesem rizika srdečního selhání (egular walking may protect against heart failure post menopause).
Postava
Ženy s objemnějšími pasy a boky mohou mít zvýšené riziko srdečního záchvatu. Jsou těmito vlastnostmi ovlivněny mnohem negativněji než muži. Poměrově více tuku v okolí břicha se jeví jako nebezpečnější než tuk, který je uložen kolem boků (Higher waist and hip measures may add up to greater risk for heart attack among women).
Omega-3
Podle nové studie, provedené v USA, může vysoká hladina omega-3 polynenasycených mastných kyselin s dlouhým řetězcem v krvi u starších osob snižovat riziko drobných cévních mozkových příhod a jiných mozkových abnormalit. K tichým cévním mozkovým příhodám, které jsou detekovatelné pouze skenováním mozku, dochází u přibližně 20% jinak zdravých starších osob. Výsledky studie ukázaly, že osoby, které měly vysoké hladiny omega-3 polynenasycených mastných kyselin s dlouhým řetězcem v krvi, měly ve srovnání s osobami s nízkou hladinou těchto látek asi o 40% nižší riziko vzniku cévní mozkové příhody. Studie také zjistila, že lidé s vysokou hladinou mastných kyselin tohoto typu v krvi měli také menší změny v bílé hmotě mozkové (High Serum Fatty Acid Protects Against Brain Abnormalities).
Spánek
Starší lidé, kteří mají problémy se spánkem, mají také více mozkových plaků, které jsou charakteristickým znakem Alzheimerovy choroby. Ukázala to studie z Johns Hopkins Bloomberg School of Public Health, která se zabývala sedmdesáti dospělými ve věku 53 až 91 let. Množství beta-amyloidových plaků korelovalo s množstvím a kvalitou spánku. Zjištění nedokazuje, že nedostatek spánku způsobuje hromadění beta-amyloidových plaků a vede k demenci. Nahromaděné plaky mohou naopak způsobovat problémy se spánkem. Výzkumy na zvířatech naznačují, že se může jednat o působení v obou směrech - problémy se spánkem mohou způsobovat hromadění beta-amyloidu a více beta-amyloidu pak přispívá ke zhoršení spánku (Poor sleep tied to Alzheimer's-like brain changes).
Studie z Leiden University Medical Center zjistila, že lidé, kteří věnují dennímu zdřímnutí déle než ostatní, mají vyšší riziko vzniku cukrovky. Studie sledovala 27.000 čínských důchodců, kteří byli rozděleni do čtyř skupin na základě délky trvání denního spánku, a to v rozmezí od 0 minut až do více než 60 minut.
Výsledky ukázaly, že ti, kteří dennímu spánku věnovali více než hodinu, měli vyšší riziko prediabetu a cukrovky ve srovnání s těmi, kteří přes den nespali vůbec. Zatímco delší denní spánek byl spojen se zvýšeným rizikem vysokého krevního cukru a cukrovky, lidé, kteří spánku věnovali méně než 30 minut, měli spíše nižší hladiny glukózy v krvi než ti, kteří se dennímu spánku neoddávali. Tato závislost ale nebyla statisticky významná (Long naps linked to diabetes).
Paměť
Vyšší, ale stále zdravé hladiny cukru v krvi mohou být spojeny se zvýšeným rizikem problémů s pamětí. Ukázala to studie z Charité University Medicine, provedená na 141 lidech ve věku mezi 50 a 80 let.
Lidé s vyššími hladinami cukru v krvi vykazovali horší výsledky v testech paměti. Snímky z magnetické rezonance dále ukázaly, že hippocampus, což je část mozku odpovědná za paměť, byl u těchto osob menší (High blood sugar tied to memory problems: study).
No comments:
Post a Comment