Přímo zobrazené exoplanety a exoplanetární kandidáti (9.) - HD 106906 b

• Souhvězdí: Jižní Kříž
• Vzdálenost: 282 - 318 sv. let
• Hmotnost: asi 1,5 násobek hmotnosti Slunce 
• Stáří: asi 13 milionů let
• Povrchová teplota: asi 6100 - 6400 stupňů Celsia
• Svítivost: asi 6 násobek svítivosti Slunce

Hvězda je pravděpodobně součástí asociace hvězd Scorpius–Centaurus. Je obklopena jasným, masivním prachovým diskem, který se nachází mnohem blíž hvězdy než samotná, zatím jediná, objevená planeta tohoto systému. Vnitřní okraj disku je vzdálen asi 10 - 15 AU od hvězdy, vnější okraj asi 120 AU.

Snímek hvězdy, obklopené diskem, a planety. Pořízeno za pomocí nástroje SPHERE, umístěném na observatoři VLT (Credit: ESO, A. M. Lagrange (Université Grenoble Alpes))

Planeta b

• Vzdálenost planety od hvězdy: asi 650 AU
• Hmotnost: 9 - 13 hmotností Jupitera
• Povrchová teplota: asi 1500 stupňů Celsia

Planeta na snímku z Magellanova dalekohledu (Credit: Vanessa Bailey)

Objev této planety byl oznámen v prosinci roku 2013. Tým z University of Arizona, který ji objevil, použil při objevu systém adaptivní optiky Magellan Adaptive Optics (MagAO) a infračervenou kameru Clio2 - obě zařízení, umístěné na 6,5 metrovém Magellanově teleskopu (umístěném v poušti Atacama v Chile).

Vysoká povrchová teplota planety, pozůstatek z jejího formování, ji dává svítivost až 0.02% svítivosti Slunce. Planeta je zajímavá velkou vzdáleností od hvězdy. Tým, který ji objevil, také vyhodnocoval možnost, že tato planeta není gravitačně vázána ke hvězdě, ale že se společně s ní pohybuje pouze zdánlivě. Pravděpodobnost takovéto shody je ale menší než 0,01%.

Podobně jako u jiných, přímým zobrazením objevených planet, je u této také záhadou, jak se ji podařilo zformovat tak daleko od hvězdy. Jednou z možností je ta, že vznikla blíže ke hvězdě, a poté, po interakci s další velkou planetou, migrovala dále od hvězdy. Tento druhý společník by ale musel mít hmotnost větší než hmotnost planety b. Týmu, který objevil tuto planetu, se ale podobného společníka ve vzdálenosti vyšší jak 35 AU objevit nepodařilo.

Další zvažovanou možností je, že planeta b vznikla samostatně, jako část binárního systému, podobným způsobem, jakým vznikají dvou a vícehvězdné systémy. Poměr hmotností hvězd v klasickém dvojhvězdném systému ale většinou nepřekračuje poměr 10 ku 1. Poměr hmotnosti hvězdy a planety je samozřejmě v tomto případě mnohem vyšší - přibližně 140 ku 1. 

Pokud je excentricita oběžné dráhy planety dostatečně velká, mohla by při největším přiblížení interagovat s vnějším okrajem prašného disku.

Planetu se také podařilo zpětně nalézt na jednom snímku z Hubbleova teleskopu. Tato identifikace, společně s dalšími daty, pomohla potvrdit, že se planeta pohybuje společně s hvězdou.

Horní řada obrázků jsou snímky pořízené za pomocí Magellanova teleskopu. Spodní levý obrázek je snímek z Hubbleova teleskopu. Prostřední snímek dole je infračervený snímek z observatoře Gemini. Poslední obrázek, vpravo dole, ukazuje systém v širší perspektivě v infračerveném pásmu (Credit: Vanessa Bailey/ Published in Study).

V roce 2013 rozjel Sam Menhennet z Austrálie petici, jejímž cílem bylo požádat Mezinárodní Astronomickou Unii (IAU) o pojmenování planety jako Gallifrey - po domovské planetě Doktora z britského scifi seriálu Doctor Who. Petice získala přes 139000 hlasů, v lednu 2014 ale IAU rozhodla, že nepřijme cíl petice, protože se neřídila veřejnou politikou IAU - nejprve měla být totiž zahájena diskuze mezi veřejností a IAU, což se nestalo.