Zdraví (22. - 28.4.2019)

Hmotnost

Vyšší BMI index je spojen se zvýšeným rizikem vážných onemocnění a smrtí. 

U jedinců s obezitou třídy I (BMI 30-35) je riziko rozvoje srdečního selhání o 70% vyšší. Tato obezita je také spojena s 5 násobným rizikem vzniku diabetu 2. typu a spánkové apnoe.

U obezity třídy II jsou tato rizika 8mi a 12ti násobné.

Lidé s obezitou třídy III (BMI 40-45) mají až 12 krát vyšší riziko vzniku diabetu 2. typu a až 22 krát vyšší riziko vzniku spánkové apnoe. Mají také třikrát vyšší riziko vzniku srdečního selhání, vysokého krevního tlaku, dyslipidémie a o 50% vyšší riziko předčasného úmrtí.

Podle studie Norwegian University of Science and Technology je také vyšší váha spojena s vyšším rizikem vzniku psoriázy.

Strava

Středomořská strava snižuje riziko přejídání. To aspoň ukázala studie z Wake Forest School of Medicine, provedená na primátech. Ta zvířata, která byla krmena středomořskou stravou, se ve většině případů rozhodla nesníst všechnu dostupnou stravu, a udržovala si normální váhu.

Zvířata krmená západní stravou jedla mnohem více, než potřebovala a přibírala na váze.

Rostlinná strava je zase účinná při snižování rizika srdečního selhání. Riziko může být u tohoto typu stravy, ve srovnání se stravou obsahující minimum rostlin, nižší až o 41 procent.

Omezením časové periody, kdy lidé konzumují stravu, na cca 9 hodinové okno, je možné dosáhnout zlepšení glukózové tolerance. Výzkum byl proveden na mužích se zvýšeným rizikem rizikem vzniku diabetu 2. typu.

Kurkumin může pomoci při prevenci nebo boji s rakovinou žaludku. Další sloučeniny, jako je cholekalciferol (forma vitamínu D), resveratrol (polyfenol) a kvercetin také mohou snížit riziko rakoviny žaludku nebo pomoci s ní bojovat proti, protože jsou přirozenými regulátory aktivity histonu.

Konzumace bezinek může minimalizovat příznaky chřipky. Studie z University of Sydney ukázala, že sloučeniny z bezinky mohou přímo inhibovat vstup a replikaci viru v lidských buňkách a mohou pomoci posílit imunitní reakci člověka na virus.

Konzumace propionátu, potravinové složky, která je široce používána v pečivu, krmivech a umělých příchutích, zvyšuje hladiny několika hormonů, které jsou spojeny s rizikem obezity a diabetu.

Vysoká hladina polychlorovaných bifenylů (PCB) v krvi je spojena s předčasnou smrtí. Podle studie z Uppsala University mají jedinci s nejvyššími hladinami PCB v krvi až o 50% vyšší riziko předčasného úmrtí, zejména kvůli kardiovaskulárním onemocněním.

Antibiotika

Ženy, které užívají antibiotika po dlouhou dobu, mají zvýšené riziko srdečního infarktu nebo mrtvice.

Ženy ve věku 60 let a starší, které užívají antibiotika po dobu dvou měsíců nebo déle, mají toto riziko nejvyšší. 

Dlouhodobé užívání antibiotik bylo také spojeno se zvýšeným rizikem, pokud byly užívány ve středním věku (ve věku 40–59 let). 

U mladých žen ve věku 20-39 let asociace mezi užíváním antibiotik a tímto rizikem nalezena nebyla.

Pohyb

Podle výsledků studie University of Maryland může u starších zdravých jedinců i pouze jedno cvičení zvýšit aktivitu v oblastech mozku, spojených s pamětí. A to včetně hipokampu - který se s věkem zmenšuje a je oblastí mozku, která je Alzheimerovy choroby zasažena jako první.

U lidí, kteří dojíždí autem a mají obezitu (v tomto případě jedinci s BMI > 30), existuje až o 32 procent vyšší riziko předčasného úmrtí, dvojnásobné riziko úmrtí spojeného se srdečními problémy a 59% zvýšení rizika nefatálních srdečních onemocnění ve srovnání s jedinci s normální hmotností a dojíždějícími na kole či chodící pěšky. 

Aktivní dojíždění, hlavně cyklistika, je ve srovnání s dojížděním autem spojena s 50% nižším rizikem smrti z jakékoli příčiny a srdečního onemocnění.

Fyzická aktivita také může podle studie American College of Cardiology vykompenzovat riziko úmrtí způsobené přílišným sezením. Chůze nebo energická aktivita je pro snížení rizika nejúčinnější.

Delší doby sezení (více než šest hodin) je spojeno s vyššími riziky úmrtí na všechny příčiny a kardiovaskulární onemocnění, ale většinou u těch, kteří nesplňují doporučení pro pravidelnou fyzickou aktivitu - minimálně 150 minut fyzické aktivity týdně. Dosažení i těchto 150ti minut týdně je spojeno s vyloučením rizika příčinné mortality, s výjimkou těch, kteří sedí nejvíce (více než 8 hodin denně).

Ve srovnání s těmi, kteří byli vysoce aktivní (420 minut týdně a více) a seděli méně než čtyři hodiny denně, zůstalo riziko podstatně zvýšené i mezi fyzicky neaktivními účastníky, kteří seděli pouze 4 hodiny denně.

Střední tělesná aktivita pouze snižuje riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. Největší substituční účinky byly pozorovány pro intenzivní fyzickou aktivitu.